Shrnutí výhod rozhodčího řízení:

• spory jsou rozhodovány odborníky z oblasti právní teorie i právní praxe a ekonomických věd, mající k dispozici sbor právních, ekonomických a finančních poradců, 
• možnost konkrétní právní problémy pohotově konzultovat s předními odborníky působícími v justici, bankovnictví i finanční a podnikatelské sféře, na vysokých školách a ve vědeckých ústavech,
• rozhodci za správnost rozhodnutí ručí celým svým majetkem.

Rychlost 

• spory jsou rozhodovány v nejkratším možném čase: 
• řízení je zahájeno nejpozději do 30 dnů od podání žaloby, 
• rozhodčí nález je vydán podle složitosti sporu do několika týdnů

Hospodárnost 

• rozhodčí řízení je podstatně levnější než řízení soudní
• důsledek nižších poplatků, než jsou poplatky soudní.

Neveřejnost 

• rozhodčí řízení je neveřejné, 
• jednání může probíhat na stranami dohodnutém místě, 
• odpadá zbytečná medializace projednávaných obchodních sporů.

Důvěryhodnost

• spory jsou rozhodován rozhodci, na nichž se strany předem dohodly,
• mají důvěru všech zainteresovaných stran.

Neformálnost 

• rozhodčí řízení je mnohem více neformální než řízení před soudy,
• přísné dodržování procesních předpisů je však zaručeno.

Jednoinstančnost

• rozhodnutí rozhodců ve formě rozhodčího nálezu je konečné a po jeho doručení stranám pravomocné, poté je vykonatelné, 
• proti rozhodčímu nálezu není možné podat řádný opravný prostředek,
• soud může zrušit rozhodčí nález z důvodů uvedených v zákoně To však nedává prostor pro nedodržování zákonnosti

Vykonatelnost 

• rozhodčí nález má právní sílu rozsudku soudu, a z toho důvodu je po nabytí právní moci vykonatelný,
• oprávněná strana má tedy možnost okamžitě požádat o provedení exekuce.

Možnost uzavření smíru 

• rozhodčí řízení nemusí vždy jen končit pravomocným rozhodčím nálezem,
• vzhledem k neformálnosti mnohem větší prostor pro uzavření smíru,
• možnost kompromisního vyřešení sporu a uzavření dodatků k původní obchodní smlouvě, 
• reflexe reálných možností dlužníka a skutečných zájmů věřitele.

Spravedlnost

(zásada ex aequo et bono) bez ohledu na někdy sporná ustanovení platného hmotného práva 

• dohodnou-li se na tom smluvní strany předem, může se rozhodce při svém rozhodování i nad rámec platného práva držet zásady spravedlnosti,
• umožňuje rozhodcům více využívat zkušeností z ekonomické a právní praxe a dobrat se spravedlivého rozhodnutí.